Prezident Donald Trump ve svém inauguračním projevu 20. ledna oznámil plány na národní energetickou krizi a zdůraznil, že jeho administrativa bude upřednostňovat domácí produkci fosilních paliv. Pokud bude vyhlášení národní energetické nouze realizováno, poskytne prezidentovi další výkonné pravomoci, včetně možnosti pozastavit vymáhání některých ekologických předpisů. Tento krok vyvolal širokou pozornost a kontroverze a ekologické organizace se obávají, že bude mít nevratný dopad na ekologické prostředí. Energetický průmysl to zároveň uvítal s vírou, že pomůže stabilizovat energetický trh a zajistit národní energetickou bezpečnost.
Trump zároveň podepsal exekutivní příkaz oznamující, že Spojené státy opět odstoupí od Pařížské dohody zaměřené na řešení klimatických změn.
V roce 2015 dosáhla konference OSN o změně klimatu Pařížské dohody, která se stala významným úspěchem v globální reakci na změnu klimatu. V červnu 2017 tehdejší americký prezident Trump oznámil, že Spojené státy odstoupí od Pařížské dohody. 4. listopadu 2020 Spojené státy oficiálně od dohody odstoupily. Tento krok byl široce kritizován domácími i mezinárodními komunitami ve Spojených státech.
Dne 20. ledna 2021 podepsal Biden první den v úřadu prezidenta exekutivní příkaz oznamující, že Spojené státy se znovu připojí k Pařížské dohodě. 19. února téhož roku se Spojené státy oficiálně znovu připojily k Pařížské dohodě.
Tváří v tvář různým hlasům z vnějšího světa začali vládní úředníci formulovat konkrétní implementační plány, aby zajistili minimalizaci dopadu na životní prostředí a zároveň podpořili ekonomický rozvoj. Za tímto účelem vláda plánuje zřídit zvláštní pracovní skupinu, která by vyhodnotila současné ekologické předpisy a provedla odpovídající úpravy za předpokladu, že nebude ovlivněna výroba energie. Kromě toho bude provedena řada veřejných konzultačních činností s cílem shromáždit názory všech stran a usilovat o dosažení rovnováhy při tvorbě politiky. V tomto procesu jsou zainteresované strany v oblasti ochrany životního prostředí a energetiky vyzvány, aby se zapojily do diskuse a společně předložily návrhy pro energetickou strategii země.
Prezident Trump má pravomoc použít nouzové pravomoci, aby zajistil, že konkrétní plynové a uhelné elektrárny budou nadále fungovat, zejména ta zařízení, která mají být odstavena z ekologických nebo ekonomických důvodů. Co se týče konkrétních následných opatření přijatých vládou v reakci na současnou celostátní energetickou nouzi, zatím není jasné. Jakmile však bude takové rozhodnutí oficiálně oznámeno, může to naznačovat, že energetická politika USA projde velkou změnou.
